František Křižík (8. 7. 1847 – 22. 1. 1941)

František Křižík

(8. 7. 1847 – 22. 1. 1941)

František Křižík patří mezi nejvýznamnější české vynálezce. Když vychodil školy v Plánici a v Klatovech, putoval pěšky se svou matkou tři dny do Prahy, aby zde studoval na malostranské reálce. V té době žil stejně chudě jako většina českých studentů. V roce 1866 přerušila jeho studia prusko-rakouská válka. Na maturitu mu chyběly peníze, přesto se však dostal na techniku.

Na doporučení hodináře Holuba byl zaměstnán v Kaufmannově dílně. S ní byl spojen i jeho první úspěch, když se mu podařilo opravit železniční signalizační přístroje. Křižník pak odešel k železnici, nastoupil nejdříve u Severní dráhy Ferdinandovy, později u Moravsko-slezské v Krnově a Plzeňsko-březenské, kde působil jako přednosta telegrafů. Sestrojil elektrické staniční návěstí a po něm v roce 1878 signalizační zařízení, jež udržovalo vlaky jedoucí za sebou v patřičné vzdálenosti. Zařízení se postupně uplatnilo v celém Rakousku-Uhersku, ale i ve Svatogotthardském tunelu ve Švýcarsku. V roce 1878 navštívil Křižík světovou výstavu v Paříži. Jedním z předváděných vynálezů tam byla i Jabločkovova „svíčka“, zjednodušená oblouková lampa. Svíčky hořely příliš rychle, což Křižíka zaujalo a vdechlo mu nápad do takové míry, že se začal usilovně zajímat o jeho obloukovou lampu, kterou pak zdokonalil. V roce 1883 se přestěhoval do Prahy a získal první zakázky na osvětlení měst, z Písku a Jindřichova Hradce.

Největšího úspěchu však dosáhl na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891. Světelná fontána byla jeho prvním překvapením, druhým se stal obrovský reflektor osvětlující z věže Průmyslového paláce nejen výstaviště, ale i daleké okolí. Třetí největší událostí byla elektrická tramvaj, jež začala jezdit v červenci 1891 a vozila návštěvníky na výstaviště.      

Další tramvajovou trať postavil libeňským a vysočanským továrnám. Za to jej ale čekal soud, protože Belgičan E. Ottlet, vlastnící v Praze povolení na koňku, se nehodlal smířit s konkurencí. Tramvaj však koňku postupně vytlačila a ta v roce 1905 jela Prahou naposledy. Další Křižíkovy tramvaje vozily cestující v roce 1897 na Královské Vinohrady a přes Karlův most. Tam však musel Křižík vymyslet napájení tramvaje zespodu, aby troleje nerušily celkový vzhled mostu.